Prvotní informace o Klubu máme doloženy již ke konci roku 1920. Zdejší gymnaziální profesor Ambrož Soška společně s redaktorem Karlem Konečným, knihkupcem Emanuelem Kmentem a Růženou Šimíčkovou vypracovali stanovy spolku a požádali Zemskou správu politickou v Brně o jeho registraci pod názvem Historický klub se sídlem v Prostějově. První valná hromada se konala v neděli 27. února 1921 v aule gymnázia. Zakládajících členů bylo 22, ale činných a přispívajících členů bylo mnohem více. Prvním předsedou byl zvolen Ambrož Soška, místopředsedou advokát Cyril Svozil a jednatelem profesor reálky Josef Simon. Z ostatních členů výboru bych ještě připomenul ředitele nemocnice Jaroslava Mathona či městského knihovníka Cyrila Župku.

Program klubu byl zaměřen na popularizaci historie a státovědy. Cíle se snažil dosáhnout pomocí přednášek klubových (jen pro členy) i veřejných, pořádáním společných návštěv muzeí a galerií, odebíráním a vydáváním odborné literatury. V rámci spolku byla zřízena i odborná knihovna, která byla denně přístupná v knihkupectví Emanuela Kmenta (nám. Svatopluka Čecha č. 6), a to zcela bezplatně. V klubu přednášeli jak jeho členové (např. Jaroslav Mathon, Antonín Gottwald, Jan Kühndel), tak i osobnosti, které přijali pozvání prostějovského klubu (Josef Ludvík Fischer, Karel Pergler, František Novotný, Vasil Škrach). Přednášky, ale i řádné členské schůze, se většinou konaly v prostorách místních škol (kreslírna dívčí měšťanské školy v Komenské ulici). Pokud to ale okolnosti vyžadovaly, spolek si pronajímal i přednáškový sál Národního domu nebo klubovnu v Grand-hotelu.

Již v březnu 1921 klub změnil stanovy kvůli názvu spolku, a tak se místo původního termínu Historický klub začalo používat označení Klub historický a státovědecký. Stejně jako u jiných korporací, tak i Klub historický a státovědecký procházel velkou členskou fluktuací. V polovině dvacátých let se v Klubu projevila masovost zájmu obyvatel o spolkové hnutí, a tak v členské knize můžeme běžně sledovat údaje dosahující až 150 činných či přispívajících členů. Postupně se však počet všech členů ustálil na 70 až 80 osobách. Klub vydával o svojí činnosti ročenky, doloženy máme vydání z let 1925 a 1936. Během německé okupace spolek omezil svoje aktivity. Bohužel po skončení války na svoji bohatou předešlou činnost již nenavázal. Zřetelně se na tom podepsal úbytek členů, ale i poválečná nálada. V roce 1949 došlo k ukončení činnosti klubu. Na poslední valné schůzi z 5. května 1949 bylo rozhodnuto, aby byl Klub zrušen a úřední spolkové knihy a dokumenty byly odevzdány do Městského muzea. V červenci téhož roku byl pak vyhotoven podrobný soupis knih z klubové knihovny a na jeho základě byly všechny tisky předány správě městské knihovny v Prostějově.